Jdi na obsah Jdi na menu
 


Wilhelm Steinitz

14. 2. 2008

Wilhelm Steinitz

Wilhelm Steinitz




Steinitzův život v letech 1836-1883



Wilhelm Steinitz se narodil 14. května 1836 v Praze. Byl synem nezámožného židovského obchodníka. Šachům, kterým se naučil v dětství, se vážněji začal věnovat až ve Vídni, která tehdy byla hlavním městem Habsburské monarchie. Do Vídně přišel v roce 1858, aby studoval techniku. Tehdejší šachová Vídeň byly pouze kavárny. Po mezinárodním turnaji v Londýně, který se konal v roce 1861, zůstal Steinitz v britské metropoli, tehdejším „středu“ šachového světa.

V Anglii vyhrál několik zápasů a turnajů. V roce 1866 se v Londýně utkal s legendárním Anderssenem, kterého porazil 8:6. Poté, co ve stejném roce porazil Birda, v roce 1870 Blackburna a v roce 1872 Zukertorta, byl považován za nejsilnějšího šachistu na světě. Samotný Steinitz ovšem spokojen nebyl, protože v turnajích nebýval vždy první. V letech 18731883 vedl šachovou rubriku v deníku Field. Silných turnají v Paříži (1878) a Londýně (1881) se dokonce zúčastnil pouze jako dopisovatel.

Steinitzův život po roce 1883

Wilhelm Steinitz

Na turnaji v Londýně skončil Steinitz na 2. místě, porazil ho jen Zukertort, ale rozdílem 3 bodů. Steinitz tím ovšem přišel o svůj zdroj příjmů, protože redakce Fieldu převedla vedení šachové rubriky na vítěze tohoto turnaje – Zukertorta.

Steinitz se přestěhoval do USA, kde porazil několik nejsilnějších amerických šachistů té doby. V roce 1886 se utkal s Zukertortem ve velkém zápase, jehož podmínky oba soupeři dokonce uzavřeli u notáře. Pro zvýšení zájmu publika se dohodli, že to bude zápas o titul mistra světa.

Zápas se hrál ve třech amerických městech – New Yorku, St. Louis a New Orleansu. Zápas pro Steinitze začal katastrofálně. Po první fázi zápasu prohrával 1:4, ve druhé etapě srovnal na 4:4. Zavěr zápasu měl již pevně ve svých rukách a zvítězil celkovým vítězstvím 10:5 a stal se prvním mistrem světa v šachu.

V bojích o titul mistra světa ještě dvakrát porazil Čigorina, poté v New Yorku porazil Gunsberga. Ale v roce 1894 podlehl Laskerovi 5:10 a svůj titul ztratil. Po ztrátě titulu se vrhl do víru turnajů. V Moskvě v roce 1896 ovšem v odvetném zápase podlehl Laskerovi vysoko 2:10. Steinitz zemřel 12. srpna 1900 v New Yorku.

Steinitzovy teoretické myšlenky

Některé Steinitzovy teoretické myšlenky si zachovaly platnost až do dnešních dnů. Steinitz učil, že hráč, který má dočasnou výhodu, musí útočit, aby ji proměnil ve výhodu trvalou. Později sám své učení začal nazývat nová nebo poziční škola. V pozdějších dobách byl Steinitzvoi vytýkán dogmatismus. Jeho teze později prohloubili a upřesnili Lasker a Tarrasch, ještě později se proti nim postavili Réti, Nimcovič a Tartakover.


Vybrané partie



1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4 Sc5 4.c3 Jf6 5.d4 exd4 6.cxd4 Sb4+ 7.Jc3 d5 8.exd5 Jxd5 9.0-0 Se6 10.Sg5 Se7 11.Sxd5 Sxd5 12.Jxd5 Dxd5 13.Sxe7 Jxe7 14. Ve1 f6 15.De2 Dd7 16.Vac1 c6? (nenápadná, ale rozhodující chyba. Po 16. - Kf7! by na tom byl černý dobře) 17.d5!! (ač to tak nevypadá, bílý právě zahájil neodrazitelný útok) cxd5 (lepší bylo 16. - Kf7, ale převaha bílého by byla zřejmá. Ostatně těžko Bardelebenovi vyčítat, že neviděl, co ho čeká) 18.Jd4 Kf7 19.Je6 Vhc8 (Bardeleben klade urputný odpor a na první pohled se zdá, že by se mohl ubránit) 20.Dg4 g6 21.Jg5+ Ke8 (viz diagram+ zdá se, že se mu to skutečně povedlo… Jak by teď mohl bílý pokračovat v útoku?) 22.Vxe7+!! Kf8! (navzdory šoku si Bardeleben uchovává chladnokrevnost. Všechny figury bílého těžší než pěšec jsou napadeny a hrozí mu i mat. Ale přesto přezevšechno, jakkoliv se to zdá neuvěřitelné, je ztracen černý) 23.Vf7+!! Kg8 (bílá věž je stále nedotknutelná) 24.Vg7+! Kh8 25.Vxh7+! Po tomto tahu Bardeleben opustil hrací sál a už se do něj nevrátil. Rozhodčí proto prohlásili jeho partii za prohranou.


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář