Max Weiss
Max Weiss
(1857-1927)
Max Weiss se narodil v Seredi v židovské rodině drobného obchodníka. Otec chtěl mít ze syna pochopitelně také obchodníka a tak ho poslal na studia do Vídně. „Bohužel“ však naučil syna i dobře hrát šachy a mladého Maxe přitahovaly tajemné šachové figurky podstatně více, než matematika. Ve studiu proto neuspěl, avšak pomocnou ruku v nouzi mu podal známý vídeňský šachový mecenáš, bankéř Rohschild, který neklidného mladíka s neukojitelnou šachovou vášní zaměstnal. Ve funkci úředníka Rothschildovy banky odpracoval Weiss přes 40 let. Nikdy se však nestal, i přes mnohé úspěchy, šachovým profesionálem. Hraní šachu na amatérské bázi omezovalo Weissovu možnost cestovat po mezinárodních turnajích. Kromě nejslavnějšího vystoupení v New Yorku v Rakousku a Německu. Na rakousko 1.-3. místo se Schwarzem a Minckwitzem. Následovaly turnaje a umístění: 10. místo ve Vídni 1882 (+12-13 =9), dělení 10.-11. místa v Norimberku 1883 (+5 -5 =8), dělení 2.-6.místa spolu s Blacburnem, Englischem, Masonem a Tarraschem za vítězným Gunsbergem v Hamburku 1885, dělení 2.-3. místa ve Frankfurtu n. M. 1887 spolu s Blackburnem za Mackenziem, 6.-7. místo v Brandfordu 1555 (+8 -4 =4), v New Yorku 1889 se rozdělil o 1.-2. místo s M. Čigorinem. Šlo o mezinárodní přebor USA se hrál dvojkolově přičemž se remízy nepočítaly (partie se takovém případě musely opakovat). Každý z účastníků tak musel odehrát 45 až 50 partií! Po 38. kole (!) měli oba vítězové, Čigorin a Weiss, stejný počet bodů a sehráli spolu užší zápas o prvenství. Jelikož však všechny čtyři partie zápasu skončily také nerozhodně, byly oba vyhlášeni mistry USA! M. Weiss sehrál v New Yorku celkem 48 partií (+24 -4 =20), pouze 4 krát byl poražen! Roku 1890 vyhrál ve Vídni Kolischův memoriál, ve stejném turnaji r. 1895 skončil těsně na 2. místě za G. Markem. téhož roku jej porazil v mači přesvědčivě 5:1 (=1). O rok později Kolischův memoriál vyhrál se stejným bodovým ziskem jako mladý K. Schlechter, ale vzájemný mikrozápas (hrálo se dvojkolově) vyzněl pro Weisse. Napsal několik šachových knih, z nichž největší popularity dosáhla příručka Kleines Schachspiel Lehrbuch (Mühlhausen 1920). Do konce života zůstal věrný Vídni, kde také zemřel. Je zajímavé, že jej za „svého“ považují jak Maďaři, tak Rakušané, ale že se narodil na Slovensku a šachovou hru si osvojil právě tam, to oživil až článek V. Bednáře v čas. Slovenský šach, z něhož především čerpáme.