Bernhard Horwitz
Bernhard Horwitz
(1807–1885)
Německý šachový teoretik a skladatel. Původním povoláním umělecký malíř miniatur. Do zmíněné berlínské šachové společnosti patřil v době svých studií na berlínské akademii, vypracoval se až do mistrovských kvalit. Roku 1840 londýnský obchodník a vynikající šachista H. W. Popert, navštívil Hamburk, po velké prohrané bitvě se Stauntonem 5:10 (=6). Jeho přítomnosti využil Horwitz a utkal se sním v zápase, v němž udržel nerozhodný stav 6:6 (=0). Tento výsledek otevřel Horwitzovi cestu do světa profesionálního šachu. Na britských ostrovech a zejména v Londýně byla královská hra mimořádně populární a pro pozvané mistry byly vytvářeny vynikající podmínky. Roku 1845 se B. Horwitz vydal do Anglie, aby zde navázal na umělecká studia. Uchvácen až vášnivě hrou v šachy, zůstal tu natrvalo a přijal britské občanství. Sehrál zde řadu mačů s anglickými mistry se střídavými výsledky. Mač proti L. Kieseritzkému roku 1846 prohrál 5:7 (=1) a téhož roku proti D. Harrwitzovi jen těsně 5:6 (=1). Za nejlepšího šachistu světa byl v té době považován Horward Staunton, který projevil přání se s B Horwitzem utkat. Zápas se konal od února do dubna 1846 na 21 rezultativních partií bez zápočtu remíz, favorit zvítězil 14:7 (=3) a po zápase prohlásil kavalírsky Horwitze za druhého nejsilnějšího šachistu Anglie. Mač byl pro Horwitze první důležitější zkouškou a jak se ukázalo později, i vyvrcholením jeho šachové kariéry. Největší vliv na to, že nedosáhl nejvyšších met v turnajích a zápasech, měl velmi impulzivní a nervózní charakter jeho hry. Naopak se vyznačoval rytířským a sportovním chováním vůči svým soupeřům, např. v mači proti L. Kieseritzkému, vzhledem k soupeřovu špatnému zdraví a s ohledem na velmi omezenou možnost jeho pobytu v Anglii, nechtěl protahovat hru a odkládal partie, a nakonec mač prohrál. Roku 1849 dvakrát podlehl jen velmi těsně D. Harrwitzovi 5:6 (=0) a 6:7 (=2). Prvý mezinárodní turnaj v Londýně 1851 vydržel do 2. kola, kde jej porazil právě H. Staunton 4:2 (=1). V 1. kole vyřadil H. Birda 2:1 (=1) a nakonec obsadil 7. místo. Téhož roku opět vyhrál 7:4 (=4) nad H. Birdem, který chtěl revanžovat za předchozí porážku. Pak již měl v mačích jen neúspěchy: r 1852 prohrál 3:5 (=9) s E. Williamsem a 1:4 (=0) s J. Löwenthalem. Od roku 1857 působil jako šachový profesionál v Manchestru, kde se u něho samotný Blackburne učil umění koncovek. Roku 1860 zde prohrává nevelký zápas s I. Kolischem 1:3 (=0). Světovou slávu získal jako skvělý znalec a tvůrce studií s významným přínosem pro teorii koncovek, které publikoval spolu s bohatým profesorem hudby a šachovým mecenášem Josefem Klingem (1811–1876). Vrátil se do Londýna, kde se koncentroval na šachovou kompozici, vedl několik šachových hlídek věnovaných šachovému umění a rok před svou smrtí vydal knihu Chess Studies and End Games
Komentáře
Přehled komentářů
Toto všechno je ukradeno z knihy:
Učebnice šachu pro samouky - Karel Pliska
z knihy
(Administrátor, 13. 3. 2008 8:40)