Lotyšský gambit
Lotyšský gambit
Je to vlastně jakýsi královský gambit v obraně. Šachová teorie toto zvláštní zahájení již mnohokrát odepsala jako nedostatečné pro černého – ale gambit vždy nějak „ožil“. Má asi sedm životů jako kočka. Velký znalec otevřených her Paul Keres jej charakterizoval opatrným výrokem, že „ se hraje velmi nesnadno“.
Toto prastaré zahájení znal již velký italský mistr 17. století Greco. Na rozhraní 19. a 20. století i později jej analyzovali a hráli přední šachisté z Rigy.
Rozhodně je to zbraň, kterou můžete soupeře překvapit. Před lety hrával u nás tento gambit důsledně prvotřídní pražský šachista Šimerda a občas se mu podařilo ulovit i mistrovský skalp. Většina soupeřů proti němu hrála ve druhém tahu raději něco jiného než 2.Jf3.
Nezapomenutelný redaktor našeho šachového časopisu mistr Josef Louma se koncem třicátých let pokusil tento gambit vyvrátit. Ale s konečnou platností toto prapodivné a nesporně riskantní zahájení vyvráceno nebylo. I v korespondenčních partiích s ním černí mají občas úspěch, ačkoliv si v nich přece hráči mohou každý tah důkladně promyslet, konzultovat, podívat se do literatury. Další ukázky to názorně ilustrují.
Pozn.: Tento článek a ukázky jsou „zkopírovány“ z knihy: Miniaturní šachové partie od Ladislava Alstera