Šachová notace
Na šachovnici (pravý roh musí být bílý) si označíme z hlediska bílého svislé sloupce odleva doprava písmeny "a" až "h" a řady od postavení bílého k postavení černého čísly 1 až 8.
Tím dostaneme pro každé pole přesné označení, jak ukazuje diagram. Pro začátek si můžete na šachovnici poznamenat označení polí tužkou.
Pro šachové figury se používá značek (v notaci) a symbolů (na diagramech):
Česká: Světová (anglická)
Král - K - - K -
Dáma - D - - Q -
Věž - V - - R -
Střelec - S - - B -
Jezdec - J - - V -
pěšec - p -
Jsou dva způsoby notace, plná a zkrácená. V plné notaci zapisujeme tah takto: figura, její původní umístění - její nové umístění (pole, kam se přesunula). Tahem se rozumí vždy tah bílého i černého a každý tah je uveden příslušným pořadovým číslem. Např. 1. Jg1 - f3 Jg8 -f6. Označení malé "p" u pěšce vynecháváme, např. 1. e2 - e4 e7 - e5, a používáme ho jen při záznamu postavení.
Ještě si zapamatujte důležité značky:
0-0 - malá rošáda
0-0-0 - velká rošáda
+ - šach
x - bere
! - silný, dobrý tah
!! - velmi silný tah
? - chyba, slabý tah
?? - hrubá chyba
!? - pozoruhodný, zajímavý tah
?! - sporný, pochybný tah
V knížce je průběh partie tištěn tučně, poznámky normálním písmem. Při partii zapisují hráči jen tahy, které skutečně hráli.
Plná notace je však poněkud náročná na místo (v knížce uvádíme plnou notace jen několik vybraných partií). Proto se běžně používá zkrácené notace, v níž se uvádí pouze figura, která táhla, a pole, na něž šla. Výchozí pole se tedy vynechává, např 1. Jf3 Jf6. Jenom kdyby mohla vzniknout (např. na totéž pole mohou táhnout obě věže nebo oba jezdci), označí se výchozí pole písmenem nebo číslem příslušného sloupce nebo řady, např. Vag7 J8f6. A to je všechno.